7. 11. 2011
Kniha Politik o politice a politicích, kterou v edici zabezpečované místopředsedou ÚV KSČM Jiřím Maštálkou napsal chartista a pozdější představitel OF v Brně Zdeněk Přikryl, je jistě zajímavá, i když některé pasáže je možné brát s výhradami.
Pasáž o začátku studené války, která je jednou z úvodních, je však pro čtenáře velmi zajímavou výpovědí přinášející zcela jiný pohled na zmíněnou minulost, než jaký nám předkládají režimní ideologové.
Mám za to, že celý rok 1946 byl takovou velkou přípravou na postupné vytváření studené války. Svědčí o tom různá prohlášení a velice aktivní špionážní agentury. Například americký novinář David Lawrence trval na okamžitém zahájení vojenských akcí proti SSSR: »Ať se to stane teď, dokud nám nezrezavěly zbraně.«
* * *
V roce 1946 také vzlétla první špionážní letadla s kamerami a radary nad SSSR. Cílem je získat informace, co se na území SSSR i v ostatních satelitních státech odehrává. Západní agenti začínají přípravu na různé diverzní akce v satelitních státech.
Jejich cílem je vytvářet podmínky na vyvolání nespokojenosti a možnosti k vystoupení proti vlivu SSSR. Takové je základní zaměření představitelů špionážních agentur Západu, zvláště Allana Dulese: Mohl bych zmínit i jiné důkazy, ale to uvedu až v souvislosti s událostmi v ČR.
Pochopitelně KGB se snažila především získat informace o výrobě atomové bomby a o dalších aktivitách Západu. Musím konstatovat, že KGB v tuto dobu měla velice výkonnou špionážní síť. KGB mnohdy předem věděla, co se připravuje na různá jednání včetně toho, jaké má Západ záměry.
Domnívám se - tak celou situaci chápu - že o studené válce můžeme mluvit až po Trumanově projevu z 12. března 1947, předneseném v Kongresu USA. Z Trumanova projevu:
»Ve vážné situaci, před kterou dnes svět stojí, se mi jeví jako nutné vystoupit při společném zasedání Kongresu. Oblastí současného dění, kterou vám chci předložit k úvaze a rozhodování, je Turecko (Írán) a Řecko. Řecká vláda požádala Spojené státy o hospodářskou a finanční pomoc (v Řecku je občanská válka).
První zprávy od americké hospodářské komise, která působí v Řecku, a zprávy amerického velvyslance v Řecku potvrzují prohlášení řecké vlády, že pomoc musí přijít, pokud má být Řecko i nadále svobodnou zemí. Nevěřím, že by americký lid a Kongres volání o pomoc řecké vlády nevyslyšely...
V současném úseku světových dějin musí téměř každý národ volit mezi dvěma způsoby života. Tato volba není často volbou svobodnou. Jedna cesta se opírá o cestu většiny a dá se poznat podle svobodných institucí, reprezentativní vlády, svobodných voleb, záruk osobních svobod, svobody projevu, náboženského vyznání a ochrany před politickým útlakem.
Druhá cesta se opírá o vůli menšiny, kterou násilně nařizuje většině. Jejími původními znaky jsou teror a útisk, kontrola tisku a rozhlasu, zfalšované volby a omezení osobních svobod. Jsem přesvědčen, že politikou Spojených států musí být podpora národům, které čelí pokusům o podmanění ozbrojenou menšinou či vnějším tlakům.
Věřím, že musíme podporovat svobodné národy, aby si samy mohly zvolit svůj osud. Jsem přesvědčen, že bychom měli pomáhat hlavně ekonomickými a finančními prostředky, které jsou podstatné pro hospodářskou stabilizaci a fungování běžných politických procesů...
Proto žádám Kongres, aby zajistil podporu Turecku (Íránu) a Řecku ve výši 400 milionů dolarů k 30. červnu 1948. Nárůst totalitních režimů je vyživován nouzí. Rozšiřuje se a roste na půdě chudoby a sporů. Dosahuje plného růstu, když zemře naděje lidí na lepší život.
My musíme tuto naději držet při životě. Svobodné národy světa hledají u nás podporu, když se snaží udržet svou svobodu. Pokud ve svém úsilí polevíme, vydáme svět v nebezpečí a ohrozíme nepochybně i blahobyt našeho národa.«
Tolik podstatné části z projevu prezidenta Trumana. Tento projev se obecně charakterizuje jako »cesta k zadržování komunismu«. Dodejme ještě, že v roce 1947 se volání po válce nejednou rozléhalo i v Kongresu. Americký diplomat Earle volal: »Rusy je potřeba zkrotit.«
* * *
K Řecku je vhodné dodat, že válku proti fašismu zde vedla řecká armáda. Po skončení bojů byla vytvořena vláda na základě výsledků války. Po skončení bojů v Řecku přijel z Egypta řecký král s armádou vyzbrojenou s podporou Anglie, svrhl vládu a ujal se moci.
Následoval odpor proti tomuto aktu a začala občanská válka. Válka byla skončena v roce 1949. Na straně krále bojovaly Západem vyzbrojené jednotky a dále tam zasáhla anglická letadla, která na bojovníky bezohledně střílela.
Pamětníci uvádějí, že Anglie nasadila 400 letadel, a jejich kulomety bezohledně střílely na vše, co bylo k vidění. Byly zabity tisíce bojovníků, mnoho jich bylo zatčeno, odsouzeno i popraveno. Několika tisícům se podařilo emigrovat do různých států v Evropě a v Rusku.
Protože nemohli přes Jugoslávii (Tito uzavřel hranice) museli přes Albánii a při tomto dalekém pochodu mnoho raněných zemřelo. V horách proti králi bojovalo asi 70 tisíc bojovníků. Řekové byli a stále jsou velice zkoušený národ.
* * *
Situace v Íránu byla složitá ve smyslu vlivu velmocí. Nakonec v roce 1951-1953 zemi řídila vláda v čele s předsedou Mosaddekem, která usilovala o znárodnění přírodního bohatství a dělala další demokratická opatření ve smyslu levicových, sociálních opatření.
V roce 1953 byla vláda za aktivní pomoci CIA a špionážních služeb Velké Británie svržena. Při nepokojích, které vypukly na protest proti svržení vlády, bylo zabito více jak 200 občanů. Ministerský předseda byl zatčen a odsouzen k trestu smrti (později mu šach udělil milost).
Rok 1947 byl bohatý na další rozhodující události, které potvrdily, že studená válka se plně rozvíjí. V červenci 1947 byl vyhlášen tzv. Marshallův plán. Byl schválen v Paříži na konferenci 12. července až 22. září 1947.
Na Pařížskou konferenci bylo pozváno i Československo a Polsko - vlastně jen dvě země ze sovětského bloku. Vláda rozhodla se konference zúčastnit. Stalin pozval naše představitele do Moskvy a po jednání byla naše účast na konferenci odřeknuta.
Gottwald sdělil, že při jeho osobním rozhovoru bylo jednáno na ostří nože, ale že se musel podřídit. Představa Stalina byla: »Začíná se schylovat k nové válce, a pro SSSR je zapotřebí spolehlivé zázemí ve východní Evropě.«
* * *
Tato teze ovlivňovala politiku KSČ postupně stále více a více. V září 1947 v Polsku bylo ustaveno Informbyro komunistických stran za účasti SSSR, Bulharska, Československa, Francie, Itálie, Rumunska, Polska, Jugoslávie a Svobodného území Terstu.
Už v první rezoluci, vydané při založení Informbyra, se objevily náznaky, že Moskva upouští od své dosavadní podpory samostatné politiky jednotlivých komunistických stran a hodlá jejich činnost ovlivňovat.
To se pak projevilo kritickými připomínkami k některým úsekům činnosti KS Jugoslávie. Později nastala roztržka s Jugoslávií. Příčinu zavdali sovětští experti. Mezi experty a místními politiky docházelo ke střetům a Tito rozhodl o odvolání sovětských poradců. Byly asi i jiné problémy, které vyvolaly nebezpečnou roztržku. KS Jugoslávie byla v roce 1948 spolu se Svobodným územím Terstu z Informbyra vyloučena.
Rezoluce Informbyra schválená v Moskvě v roce 1949 již nekompromisně zakotvila teze o zostřování třídního boje a jednoznačné převzetí sovětských zkušeností ze všech oblastí státní a stranické politiky.
Bylo vyhlášeno, že existuje nebezpečí nové války, a protože v druhé světové válce byla úspěšná politika SSSR, je třeba převzít vše, co se v SSSR již vyzkoušelo. Rezoluce nebyla přijímána u všech členů komunistických stran jednoznačně.
Ovšem levičácká část u nás - zejména Václav Kopecký a někteří další - přivítali možnost rychlých a tvrdých změn při realizaci takzvaně socialistických principů, jako je kolektivizace zemědělství, řízení hospodářství atd.
* * *
Považuji za nutné zmínit ještě jednu významnou okolnost v tomto roce. Jde o činnost »Výboru pro neamerickou činnost«. Tento výbor byl ustaven již v roce 1938, zrušen 1975. Výbor se měl zabývat sledováním činnosti japonských a německých občanů na území USA a také činnosti Ku-klux-klanu.
V době války byly vytvořeny internační tábory, kde byli nespolehliví občané - Japonci, Němci a další - internováni. Byla obava z různých sabotážních akcí. Již v roce 1938 Výbor také soustředil své vyšetřování na činnost Komunistické strany USA, a to zejména v oblasti kultury.
Po druhé světové válce začalo období zvýšeného protikomunistického napětí v USA. V roce 1947 byla po devítidenním vyšetřování výboru v Hollywoodu sestavena takzvaná Hollywoodská černá listina herců, režisérů a scenáristů, na níž se zpočátku ocitlo deset jmen.
Postupem času byla listina rozšířena až na 300 jmen. Charlie Chaplin musel opustit USA, aby mohl dál pracovat. V 50. letech se činnost Výboru zaměřila na vědeckou činnost. Vyšetřovány byly desítky osob. Předmětem zájmu byli zejména Robert Oppenheimer, Albert Einstein, fyzik Edward Condon a další.
Vedle tohoto výboru pracoval také podvýbor, v jehož čele byl McCarthy. Tento podvýbor prověřoval všechny ostatní. Odhaduje se, že 25 procent příslušníků inteligence nebylo prověřeno a ztratilo své zaměstnání, byly jim odebrány pasy atd.
Tato honba trvala několik let, a pokud víme, žádná rehabilitace se nekonala ani nekoná. Na podzim 1947 byli z vlád Francie a Itálie »odejiti« členové komunistických stran.
* * *
Není pochyb o tom, že studená válka se stala v podstatě skutečností. Západní státy se rozhodly provést sloučení svých sektorů v Německu. Bylo o tom rozhodnuto v Londýně na přelomu února a března 1948. Následně 20. června začal Západ s měnovou reformou ve svých sektorech.
SSSR na tento akt reagoval velice rychle, a to 24. června 1948 vyhlásil blokádu Západního Berlína. Pro zásobování byl vytvořen Západem letecký způsob zásobování Západního Berlína. Bylo veliké riziko válečného konfliktu.
Obě strany začaly jednat - nebezpečí války bylo vysoké, ale žádná ze stran se neodvážila situaci válkou řešit. Blokáda trvala do 12. května 1949. Nakonec se na jednání za účasti OSN dohodlo, že SSSR zruší blokádu výměnou za dohodu, že se velmoci vzájemně vojensky nenapadnou.
Po uzavřené dohodě byla blokáda skutečně zrušena. Kladu si otázku, čí to bylo vítězství. Západ to vydává za své velké vítězství, ale nevím, zdali to není naopak. Stalin se bál války a tato dohoda ho musela velice uspokojit - takže kdo vlastně zvítězil?
* * *
NATO vzniklo 4. dubna 1949. Varšavský pakt v roce 1955. 7. září 1949 byl vyhlášen stát Spolková republika Německo (SRN), ve východním Německu vznikla 7. října 1949 NDR. Tyto údaje uvádím, aby bylo možno porovnat, jak se dodržovaly dojednané dohody.
Rozdělení světa bylo dokončeno a studená válka byla plně zakotvena do praxe denního života na obou stranách. Podle KGB se každou chvíli čekalo vyhlášení války. Nad územím SSSR a NDR létala špionážní letadla pravidelně každý den a armáda SSSR neměla odpovídající techniku na sestřelení letadel.
Jen výjimečně se podařilo špionážní letadlo zneškodnit. Od roku 1950 do roku 1970 bylo sestřeleno 252 letců, z toho 25 letců USA bylo zastřeleno, 90 zachráněno a 138 zůstalo nezvěstných. Omezení letů nad SSSR nastalo po sestřelení letadla řízeného Garrym Powersem.
Nad NDR špionážní lety pokračovaly až do roku 1989. Je pozoruhodné, že když američtí letci řídicího generála upozorňovali, že těmito lety porušují Chartu OSN, slyšeli odpověď: »V roce 1954 bude konec třetí světové války, tu my vyhrajeme a vy budete odměněni a vyznamenáni.«
Na základě všeho výše uvedeného nemohu jinak než konstatovat, že studenou válku vyhlásil, vyvolal Západ.
