Korošík Vlastimil

Měla by se EU dál rozšiřovat? O které země a proč?

Domnívám se, že by se EU měla rozšiřovat nadále, zejména proto, aby mohla konkurovat světu, neboť podpora dalšího rozšiřování Evropské unie patří dlouhodobě k důležitým tématům české zahraniční politiky. O tom, které země to budou, rozhodují členské státy. A já věřím, že rozhodovat budou vždy velmi pečlivě.

Jaký je váš názor na imigraci z chudých afrických a asijských zemí?

 

Víte, Evropská unie má dnes celkem přibližně 500 milionů lidí. Do roku 2050 by měla přijmout až 1,3 miliardy přistěhovalců z rozvojových zemí, což je podle mě velmi vysoké číslo. Evropská unie by měla spojovat zájmy různých regionů a celku, zájmy neprivilegovaných vrstev různých etnik, včetně romského etnika a předpokládaných přistěhovalců.

Měla by se politická integrace EU ještě prohlubovat?

Myslím si, že určitě ano. Přinese to zejména stabilnější měnovou unii a fiskální disciplinovanost jednotlivých států Unie. Evropská unie by měla mít širší kontrolní možnost, kterou by získala nabytím více kompetencí. Nicméně je třeba, aby všechny státy byly rovnoprávné, a tak se k sobě také chovaly, jinak nebude moci EU fungovat spravedlivě.

Co si myslíte o Lisabonské smlouvě?

Tato smlouva v podstatě nadřazuje zákony Evropské unie nad zákony jednotlivých států tím, že zdvojnásobuje hlasovací sílu Německa, Francie a Velké Británie. To, že otevřeně kritizuji Lisabonskou smlouvu, v žádném případě neznamená, že jsem nepřítelem EU a s tím souvisejícího integračního procesu, to v žádném případě, nicméně moje výhrady s Lisabonskou smlouvou i nadále přetrvávají. Domnívám se, že by zde měla být určitá rovnoprávnost mezi aktéry.

Jak se díváte na snahy o vytvoření společných vojenských sil?

Tato myšlenka není rozhodně nová. V podstatě jde o to, přenést princip národní odpovědnosti na úroveň EU. Jednalo by se o zlevnění a zefektivnění obrany EU, což by přineslo nesporné výhody jako: armáda EU by byla špičkově a jednotně vyzbrojena, existoval by jednotný výcvik a vzdělávaní velitelů či příslušníků, velení a řízení vojsk by se netříštilo, snížila by se zatíženost a administrativní náročnost. Osobně bych tento krok viděl pozitivně.

Měla by EK prosazovat další zvyšování podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu? Jaký podíl je podle vás optimální?

Evropská unie stanovuje určitá pravidla, nicméně důležitým dokumentem je státní energetická koncepce. Na energetickém mixu v ČR by měl posilovat podíl jádra, obnovitelných zdrojů a plynu. Je naplánován ústup od hnědého uhlí, vody, topných olejů atd. Výhodou obnovitelných zdrojů jsou nulové náklady na palivo.

Měla by ČR vstoupit do eurozóny? Proč ano, či nikoli?

Domnívám se, že v současné době by přijetí eura nemělo být politickým rozhodnutím, ale rozhodnutím ekonomickým, kdy toto bude přijato v době, kdy to bude nejvýhodnější pro naši republiku. Takže euro jednoznačně ano, ale až to bude reálné.

Obchodní a investiční vztahy s jinými zeměmi se v EU řídí společnou obchodní politikou. Co byste na ní změnil?

Společná obchodní politika patří k nejstarším politikám společenství a má potenciální nevýhody, jako je ztráta suverenity v důležité oblasti zahraniční politiky, dále nelze »pomáhat« domácím výrobcům a je třeba přijímat opatření nevyhovující všem. Znovu zde vidím řešení v tom, aby všechny státy byly rovnoprávné, a tak se k sobě také chovaly.

Míra nezaměstnanosti mladých lidí v EU dosáhla v důsledku hospodářské krize v průměru 23,5 %. Co byste navrhl pro její řešení?

Ano, to je extrémně vysoké číslo představující 7,5 milionu obyvatel ve věku 15-24 let, tedy každý pátý člověk. Je to jeden z největších socioekonomických problémů. Tito lidé nepracují, ani se dále nijak nevzdělávají. Nejhůře je na tom Řecko, Španělsko a Chorvatsko. Mladým lidem je nutné nabídnout vzdělávání a odbornou přípravu, aby nedošlo k jejich sociálnímu vyloučení. O to se dnes EU snaží systémem záruk založeným na intenzivní spolupráci členských států. EU poskytuje podporu v podobě sociálního fondu, kde je možné čerpat 10 mld. eur ročně v období 2014-2020 a dále z iniciativy na podporu vzdělanosti mladých lidí věnuje 6 mld. eur. Já bych se dále rád zasadil o to,
aby se prostředky z těchto fondů využívaly správně a efektivně.

Co si myslíte o Transatlantické dohodě o obchodu a investicích mezi EU a USA? Výhody a rizika?

Zde se jedná o projekt společného ekonomického prostoru EU a USA. Tento trh už nyní obsluhuje 800 mil. lidí a generuje 54 procent celkového světového HDP. Jeho výhodou je, že může přinést až miliony pracovních míst, odstranění cel, byrokracie a zbytečných překážek. Tato podpora obchodu je dobrým způsobem, jak nastartovat ekonomiku, protože dojde k růstu nabídky a poptávky. Přinese reálné úspory podnikům a větší užitek spotřebitelům. Výhody zde převažují nad nevýhodami.

Podporujete jako ekonom vypracování Průmyslového paktu pro EU, po němž volají podnikatelské svazy?

Nezpochybňuji potřebu určité fiskální disciplíny. Je to téma, o kterém je třeba vést další diskuse, nicméně nejsem pro vstup do fiskální unie.

Co byste v EP chtěl prosadit, pokud byste byl zvolen?

Rád bych se aktivně zabýval pracovními příležitostmi pro mladou generaci, širšími možnostmi studia v zahraničí a dostupností vzdělání pro všechny. Dále bych se rád zabýval i otázkami týkajícími se seniorů. Snižování míry nezaměstnanosti je pro mě zásadním tématem jak u nás, tak v Evropské unii. Nadace Eurofound vyčíslila ekonomickou ztrátu plynoucí z nezaměstnanosti mladých lidí v celé EU v roce 2011 na 1,5 procenta HDP EU, tedy více než 150 mld. eur, což je alarmující číslo.

Jak probíhá kampaň Pavla Janečka si přečtěte v pátečním tištěném vydání Haló novin.

Jiří NUSSBERGER