Vrcholí masopustní veselí
Tento víkend vrcholí doba masopustu. Třídenní svátek můžou lidé slavit v období po Třech králích až do Velikonoc, přesněji do Popeleční středy, která letos připadá na 5. března. Už tradičně se masopust v Česku nese v duchu oslav, průvodů masek a hojnosti. Je tomu tak hlavně proto, že předchází čtyřicetidennímu půstu. Masopust začíná 6. ledna svátkem Tří králů a vrcholí před Popeleční středou, kterou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Maškarní zábava, neboli karneval, probíhala zpravidla na masopustní úterý před Popeleční středou. Dnes se ale často slaví během předcházejícího víkendu. Název karneval je synonymem masopustu - italské "carnevale" značí doslova »maso pryč« nebo také »maso půst«. Obcemi prochází fašankové průvody masek a oslavy se nesou ve znamení rozvernosti, nevázanosti a jsou provoněné koblihami, slaninou a pálenkou. S masopustem jsou nedílně spojené masky. Mezi tradiční masky patří například ženich a nevěsta. »Smysl masek je v přivolávání života, radosti, plodnosti, takže ženich s nevěstou jsou symbolem budoucna,« vysvětlila etnoložka Jiřina Langhammerová. Chybět by tradičně neměli ani masky zvířat, často vyrobené z přírodního materiálu. Jedna z nejtradičnějších zvířecích masek je medvěd, nejsilnější zvíře střední Evropy. Masopustnímu veselí předchází čtyřiceti dnům půstu, tedy období, kdy bychom se měli vzdát všeho nezdravého, masa, nebo třeba mléčným výrobkům a vajec. »V Bibli samotné najdeme několik definovaných typů půstu. Jsou posty pouze a jen na vodě, jsou půsty, kdy se jí zelenina a ovoce a jsou půsty, kde se zbavujeme jen masa,« vysvětlil odborník na výživu Martin Jelínek, který varoval, že každý má individuální metabolismus a delší půst je ideální konzultovat s odborníkem.
